Nerosty a horniny

Žáci 4. a 5. ročníku měli možnost shlédnout krásnou výstavku hornin a nerostů s poutavým vyprávěním p. Havelky, který žákům vysvětlil základní rozdíly mezi horninami a nerosty, co vše se z nich vyrábí a k čemu slouží.  Žáci si zopakovali stupnici tvrdosti, atd.. Celou činnost této přednášky a dílen nejlépe shrne p. Havelka ve svém popisu nabídky: „Děti pracují se vzorky minerálů a hornin. Berou je do rukou, aby poznaly jejich vlastnosti. Začneme rozdělením asi stovky vzorků na nerosty a horniny. Každý žák dostane několik vzorků a měl by se umět rozhodnout, zda jde o horninu či nerost. Pokusíme se najít všechny odrůdy křemene. Samostatným cvičením je seřazení všech minerálů ze stupnice tvrdosti. Při tomto cvičení se zapojují i dívky, které zaujme krása rubínu, safíru a diamantu. Podobně si pohrajeme s horninami, kde po krátkém vysvětlení žáci sami roztřídí vzorky hornin na vyvřelé, usazené a přeměněné. U hornin, které vznikly působením rostlin a živočichů, je největší zájem o čelist dinosaura a zuby žraloků. Mohou si osahat zkamenělé plavuně i trilobity. Následují vzorky pocházející z vesmíru, Pro kluky je velkým zážitkem osahání meteoritu a pro dívky vltavín. Další cvičení spočívá v přiřazení typického vzorku ke známé krajině. Například krápník k Punkevní jeskyni, čedič k vodopádům Iguazu, červený pískovec k Velkému kaňonu. U těchto vzorků si povídáme o tom, jak vznikla příslušná krajina. Na závěr si zahrajeme na manažery velkých firem a přiřadíme k surovinám příslušné výrobky. Například ke zlaté rudě zlato, k bauxitu hliník, k magnetitu železo, atd. Cílem je, aby si žáci uvědomili, že všechno, co běžně používáme, pochází ze Země (platina, sklo, sádra, porcelán, cín, měď, rtuť...)“.